Slyšel jsem kdesi, že svět se stává vesnicí a dávám těmto slovům za pravdu. Vždyť ať se stane cokoliv na jednom konci světa, mluví se o tom za malou chvilku na jeho druhém konci. Jan Rybář napsal několik knížek. Jeho knížky poučily spoustu čtenářů a udělaly jim velkou radost. Jedna z jeho knížek nese název "Deník venkovského faráře". V názvu té knížky je Janova skromnost a lidskost, která mu byla tak vlastní. "Jsem jenom venkovský farář, nejsem ověnčen žádnými tituly, ale jsem tu pro vás." Jeho slova zněla jasně a srozumitelně. Jeho věty a myšlenky stojí za to si pamatovat. Odnášeli jsme si je ze setkání s ním a dávali je k lepšímu ve svém okolí. Odnášeli jsme si je tak, jako se nosí chytré a nové myšlenky, které je radost někomu převyprávět. Nebo jako se nosí dobré vtipy, kterými vždy potěšíte.

Dnes můžeme přemýšlet a myslím, že se shodneme na tom, že Jan Rybář - venkovský farář - byl farářem pro celý svět. Pro ten venkov, pro tu vesnici, ve kterou se jeho i náš svět proměnil. Ale přesto tomu světu zůstala spousta tajemství, která do něj vložil Stvořitel. Ta největší tajemství vložil do lidských duší a Jan nás učil jít za tímto tajemstvím. Jít a nalézat ty dobré cesty a přemýšlet o nich.